Osteria La Sol Fa

Šli jsme v pátek večer, San Lorenzo směrem k Porta Maggiore. Klidná čtvrť, kde se dá také jíst venku a je to fajn.

Jejich heslo je "römská rodina kuchyně" a víte co, není to marketing. Opravdu to dělají tak. Krátké menu, čtyři jídla na druh plus pár věcí mimo nabídku. Je to lepší takhle.

Vzali jsme prakticky všechny römské první chody a tady to pálí. Gricia patří mezi nejlepší, které jsem v Römě jedl, fakt. Dokonalá rovnováha mezi guancialem, pecorinem a těstovinama. Je ohromně těžké ji udělat takto.

Carbonara také výborná, i když používají tagliolino, což je riskantní volba. Ale funguje to, všechno hezky spojené a dobré suroviny. Guanciale není křupavý, je spíš měkký, ale řekl bych, že oni se řídí svou rodinnou tradicí a ne módou doby. Je to v pořádku.

Amatriciana o stupeň níž. Dobrá, akorát používají čerstvý rajče a pro mě to nevyhraje. Zůstávám u staré školy v tomhle.

Ach, tiramisù. Dělají ho s drobenkou nahoře a oříškovým krémem dole. Pěkný nápad, jenže vyšel příliš sladký, chybí mu ta hořká nota kávy, která to všechno vyrovnává. Ale tady jde o chuť.

61 eur pro dva, takže asi 30 na osobu. Za to, co jíš a jak to jíš, je to v pohodě. Není to klasické místo, kde ti házejí směšné ceny proto, že jsi v centru.

Vrátím se tam? Ano, vlastně už jsem se tam vrátil v myšlenkách. Stačí, aby udrželi tuto úroveň.